InvestPortal.cz Vyhledat
Zobrazit všechny články

Rizika 2014

23.1.2014 Administrátor (přečteno 2265x)
Rizika 2014

V roce 2013 jsme se dočkali relativního zklidnění globální situace. Řada investorů a politiků doufá, že nejhorší je za námi (rád bych doufal také, ale pořád ještě tomu nevěřím).

V této analýze se podívám na hlavní faktory, které ovlivní letošní vývoj. Těmi jsou:

  1. Finanční systém – jeho přetrvávající křehkost
  2. Světová obchodní nerovnováha
  3. Trh zlata – dvě klíčové společnosti mění své chování

Finanční systém – rozsah rizik a změna financování bank

Finanční systém jako celek se neustále zvětšuje. Tato skutečnost zvyšuje riziko krize. Jak velký problém hrozí?

Finanční trhy jsou komplexní systémy – milióny obchodníků, investorů nebo spekulantů. Každý z nich má své preference, averzi k riziku, pohled na trh a podobně. Někdo investuje milióny, jiný pár stovek.

Obecně, rozsah jakékoliv krize je omezen velikostí systému, v jakém se krize odehrává. Nejde při tom o vztah lineární. Pokud se systém zvětší na dvojnásobek, rozsah potenciální krize v něm odehrávající se zvyšuje řádově. Pokud se systém zvětší na čtyřnásobek, rozsah potenciální krize se zvyšuje o dva řády.

Jak to vypadá nyní?

1. Objem úrokových derivátů narostl přibližně o polovinu.

2. Výrazně stoupla koncentrace bankovního sektoru

Deriváty mohou být jednou z rozbušek vývoje. Finanční trh včetně derivátů je větší, než byl v letech 2007-2008 při začátku krize. V létě 2007 činil objem úrokových OTC derivátů 380 biliónů dolarů, nyní jsou úrokové deriváty na cca 560 biliónech (tedy cca čtyři pětiny celkového objemu OTC derivátů).

Dále platí, že pokud je systém tvořen velkým množstvím menších prvků je riziko menší, než když systém má pár dominantních prvků. Platí to i o bankách. Graf níže z dílny The Huffington Post názorně ukazuje rostoucí koncentraci v bankovním sektoru Spojených států.

Suma sumárum, potenciální velikost dalšího kola krize je proto v porovnání s krizí nastartovanou v letech 2007-2008 několikanásobná. Uff.

Zároveň se mění financování bank

Pokud se podíváme na rozvahy bank, uvidíme ještě jeden významný posun v čase: před 50 lety poskytovaly banky primárně úvěry se splatností 1-3 roky. Hlavním zdrojem financování byly emitované obligace se splatností 5-10 let. Banky žily z úrokové marže (za obligace platily třeba 5%, úroky poskytovaly za 8-10%).

Jak to vypadá nyní? Pominu-li deriváty a obchodování na vlastní účast, tak banky v posledních letech poskytují hlavně úvěry se splatností 3-5 let, přičemž hlavním zdrojem financování jsou krátkodobé cenné papíry a úvěry se splatností několika měsíců až 1 rok. Úvěry poskytují za 4-5%, financování získávají za méně než 1%.

Jakékoliv vyschnutí krátkodobého financování by mohlo velmi rychle vést k problémům banky. Co hrozí, kdyby zdroje financování vyschnuly? Jedním slovem – panika. Bez dalšího zásahu světových centrálních bank by mířil bankovní a finanční systém ke dnu. Proto musí být centrální banky neustále ve střehu.

Výsledkem obou výše zmíněných faktorů je bratrovražedný boj ve skupině finančních žraloků. Na jedné straně JP Morgan, na straně druhé Goldman Sachs.

Světová obchodní nerovnováha

Často se v novinách dočteme, že země X má velký přebytek zahradního obchodu, země Y, že má naopak deficit a podobně. Případně se píše o to, jaký je výsledek mezi dvěma konkrétními zeměmi (nejčastěji mezi Spojenými státy a Čínou).

Výrazná obchodní nerovnováha je to poslední, co může přispět k růstu světové ekonomiky. Téměř čtvrtina světové ekonomiky je tvořena ekonomikou Spojených států, druhá čtvrtina pak dohromady ekonomikami Číny, Japonska, Německa, Indie a Jižní Koreje.

Jak ale vypadá žebříček zemí s největšími přebytky či deficity zahraničního obchodu?

Nejprve země s největším přebytkem:

Čína – 300 miliard USD (5% HDP)

Japonsko – 200 mld. ISD (3,5% HDP)

Německo – 200 mld. USD (5,5% HDP)

Rusko – 70 mld. USD (5% HDP)

Saúdská Arábie – 70 mld. USD (15% HDP)

Mimochodem, Evropská komise chtěla Německo za tento přebytek sankcionovat.

Následují země s největším deficitem:

Spojené státy – 470 mld. USD (3% HDP)

Velká Británie – 70 mld. USD (3% HDP)

Itálie -  70 mld. USD (3% HDP)

Španělsko -  65 mld. USD (4,5% HDP)

Indie – 40 mld. USD (2,5% HDP)

Deficit Spojených států financovaný nákupy amerických obligací Čínou a s Japonskem spolu s outsourcingem v minulých několika desítkách let živil růst ekonomik všude po světě. Čína přestává americké obligace nakupovat, mezinárodní outsourcing, jež také není zaklínadlo, jakým byl na přelomu tisíciletí.

Bez významného růstu domácí poptávky zejména v Číně a Indii se globální ekonomika rychle zastaví (i když jí zatím předpovídají silný růst).  A na stojícím kole se cyklista moc dlouho neudrží.

Na trhu zlata se v letošním roce budou dít věci. Dvě společnosti významně operující na trhu zlata mění své chování.

Po desetiletí růstu ceny došlo v roce 2013 k poklesu ceny zlata o 28%. Je to přestávka v býčím trhu či začátek trhu medvědího? Co se na trhu zlata změnilo či mění?

Jako první bych zmínil skutečnost, že jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Konkrétně mám na mysli společnost Barrick Gold. Myslíte si, že je to nesmysl? Není. Indicií je celá řada.

Společnost Barrick Gold má problémy s cash flow (zvláště po problémech s otevřením dolu v Jižní Americe) a uvažuje o prodeji své produkce Číně za spotové ceny. Abych byl přesnější, šlo by o prodej přímo čínské centrální bance.

To je zásadní změna chování, dříve byl Barrick proslulý mohutným hedgingem. Šéf společnosti John Thornton (nastoupivší do čela společnosti v létě 2012 po 20 letech v Goldman Sachs bez jakýchkoliv zkušeností v těžařském průmyslu) má na vysokých postech v Číně řadu přátel a tento kontrakt je výsledek jeho snažení.

V této souvislosti bude zajímavé sledovat vývoj kolem dolu Pascua Lama. Koupí ho Čína? Důl ji již zatížen kontakty na budoucí dodávky zlata, Číňané by mohli být schopni vyjednat zajímavé podmínky.

Krátce shrnuto – jeden z největších světových těžařů zlata míří pod čínská křídla. Na trh se tak dostane méně zlata než v minulých letech.

Druhou společností operující na trhu zlata, která významně mění své chování je banka JP Morgan.

Velké americké banky kumulují „papírové“ zlato. Mezi nimi hlavně JP Morgan. Tato banka v posledních měsících zásadně změnila svoji strategii – přešla od „short“ na „long“ zlato. K tomu JP Morgan kumuluje i fyzické zlato – v prosinci minulého roku bylo dodáno 2472 kontraktů, z toho dodání 2389 z nich si vyžádala banka JP Morgan. Pokud je na short straně, JP Morgan nedodává zlato, ale preferuje finanční vyrovnání. Pokud je na long straně, požaduje dodávky zlata. Banka JP Morgan byla před měsícem long v desítkách tisíc kontraktů.

To je zásadní změna pohledu JP Morgan na zlato. Při jejich pozici na trhu zlata pravděpodobnost poklesu ceny zlata se zmenšuje. Pokud bude i nadále chtít JP Morgan kumulovat zlato, bude se snažit vyvarovat se růstu jeho ceny, pokud nebude s objemem zlata ve svém vlastnictví spokojen.

Trh zlata se prochází zásadní změnou, do popředí se pomalu dostává váha fyzického kovu. Pokles ceny zlata v roce 2013 byl podle mého názoru dočasným.

Součet křehkosti finančního systému podporované nerovnováhou ve světovém obchodě a změny na trhu se zlatem zavdává třaskavou kombinaci faktorů ovlivňujících další vývoj.

Chcete přesně odhadnout vývoj? Hoďte si kostkami. Váš pohled uvítám v komentářích pod článkem.

Po zájemce dávám na závěr tip na „super černou labuť“ letošního roku: První kroky směrem ke sjednocování Severní a Jižní Koreje. Jako druhou labuť pak pád režimu v Saúdské Arábii.

Jan Dvořák, Proinvestory.cz

Administrátor Administrátor

Mám za sebou 13 let investování a obchodování na akciových trzích, v ČR i v zahraničí. Investuji svoje vlastní finanční prostředky. Podnikání i investice mne živí a dnes již pracuji pro radost.

Tipy pro investory: Naučte se základy opčního obchodování

Fotogalerie

 

Komentáře k článku