ČÁST 7.

Hezký den všem. Řeším už skoro dva týdny jeden větší problém a ne a ne ho z hlavy dostat. Bohužel moje hlava je to nejdůležitější, co poslední rok v práci potřebuju. V minulém zaměstnání, ještě na jihu Čech, jsem prostě pořád (manuálně) pracoval, ani nebyla moc fyzicky náročná. Ať se dělo v hlavě cokoliv, pořád jsem byl stejně produktivní. Ale teď se moje výkony odrážejí mimo jiné i od stavu mysli.

Nemůžu se soustředit na důležité věci, většinou udělám jen lehčí úkoly. Začínám přehodnocovat svou oblíbenou větu "Je to jen v hlavě". Bohužel, možná někdy škoda, že to nejde "přervat" fyzickou silou. Nejhorší na tom je, že můj rozum problém vyhodnucuje jako zbytečnost a věc, která mi nestojí za trápení. Vím, že je to špatně a jen mi to profesně i lidsky ubližuje ale hlava a cit říká něco úplněho jiného.
Máte podobného zkušenosti? Jak jste se s tím porvali Vy?

Chtěl bych také poděkovat  za dosavadní podporu několika lidí, kteří můj blog sledují.

Pěkný den, Quido

Kontaktovat mě můžete zde:

email: quidobloger@seznam.cz
Fb:      Quido Bloger