InvestPortal.cz Vyhledat
Zobrazit všechny články

Proč jsou lidé fascinováni nejdelšími mosty, největšími budovami a dalšími způsoby vyhazování velkých peněz

4.5.2014 Jan Hýsek (přečteno 2456x)
Proč jsou lidé fascinováni nejdelšími mosty, největšími budovami a dalšími způsoby vyhazování velkých peněz

Ano, lidé jsou prostě fascinováni největšími stavbami a projekty všeho druhu. V současném světě lidé investují někde mezi šesti až devíti biliony amerických dolarů do projektů, které každý individuálně přesahují jednu miliardu dolarů. To je nějakých 8% celosvětové ekonomické produkce. Tyto megainvestice jsou největší, jaké kdy svět zažil. Bohužel, řada těchto peněz bude promrhána. 

Ukázky obřích současných investic:

  • projekt amerického vojenského letadla - US Joint Strike Fighter: 400 miliard USD
  • čínská železniční trať pro rychlovlaky: 300 miliard USD
  • mezinárodní vesmírná stanice: 150 miliard USD

Lidé vždy toužili stavět něco velkého, ať to bylo cokoliv. Dokonce náboženská mytologie poukazuje na stavby sahající až do nebes, které však končí pohromou. I staré civilizace se pouštěly do megastaveb, jakou byl například Taj Mahal v Indii nebo egyptské pyramidy. Již tenkrát se jednalo o obří investice. A propadáme tomu i nadále.

V devadesátých letech stavěli v Dánsku v tu dobu nejdelší most na světě a druhý nejdelší podmořský tunel. Projekt znamenal neúspěch obřích rozměrů. Od povodní přes požáry až po promrhání neuvěřitelných peněz daňových poplatníků. 

Bent Flyvbjerg sledoval jak výše uvedené dánské megastavby, tak i stovky dalších megastaveb. Zjistil, že stavby, jejichž plánovaný rozpočet přesahoval vždy 1 miliardu dolarů, téměř vždy výrazně překročí plánovaný rozpočet. Děvet z deseti takových projektů jej překročí! Často o více než 50%. Je to o to důlěžitější zjištění, že do takových megastaveb se dnes pouští i rozvíjející se ekonomiky. I ty tak promrhají spoustu peněz. Vědec tvrdí, že pouze jedna stavba z tisíce se skutečně povede a tedy splní požadovaná kriteria a přinese kýžený efekt. 

Proč jsou tyto odhady před uskutečněním těchto projektů tak špatné? Důvody jsou v nás lidech. Podle Flyvbjerga je to hned ze čtyřech důvodů:

  • inženýři a technologové jsou přímo nadšeni tím nejnovějším nebo největším
  • zaníceným politikům při realizaci těchto staveb naskakují politické body (veřejný obraz)
  • stavby přináší firmám byznys a vznikají pracovní místa
  • estetický dojem z monumentálních staveb

Všechen tento optimismus přispívá k přeceňování užitku a k podceňování nákladů. Ekonom Albert O. Hirschman (*1915-+2012) přichází s dalším vysvětlením. Podle něho kdyby lidé věděli, jaké budou skutečné náklady, nikdy by něco takového nepodpořili. A tak zde musí být mechanismus, který zastírá realitu. 

Flyvbjerg vidí přeci jenom jeden pozitivní signál v současnosti. V době digitálních medií jsou tyto megaprojekty více pod dohledem veřejnosti a jejich případné nezdary mohou vážně ohrozit kariéry za ně zodpovědných politiků, správců či manažerů. Příkladem je třeba výrazné překročení plánovaných nákladů při vývoji Airbus A380 jumbo jet, které stálo šéfa místo. I reputace amerického prezidenta Obamy byla poškozena po podpisu zdravotnické reformy, když vyšly najevo některé skutečnosti a náklady.

Flyvbjerg tvrdí, že zejména některé velké IT projekty jsou doslova tikajícími bombami a budou stát některé lidi jejich místa. Dokonce i ta prezidentská. A chce se na tuto oblast nyní více zaměřit...     

Jan Hýsek Jan Hýsek

Investor, podnikatel.

Tipy pro investory: Naučte se základy opčního obchodování

Fotogalerie

 

Komentáře k článku