Pohádka o obchodníkovi s hlínou

Samuel byl jednoduchý obchodník, jehož artiklem byla hlína. Nakupoval velmi dobrou a kvalitní hlínu, kterou poté rozvážel a prodával jednotlivým hrnčířům, kteří z ní dělali hrnce. Měl mnoho zákazníků, kteří díky jeho hlíně byli široko daleko vyhlášenými hrnčíři, jejichž výrobky nesly punc kvality.

A to vše díky kvalitní hlíně od Samuela. On prošel mnoho království, až se mu zalíbilo jedno, kde žila i geneticky modifikovaná zvířata v čele s dvouocasým lvem. Když si tehdy vybral toto království za svůj domov, netušil, co jej čeká. První zajímavou zkušeností byla speciální daň, kterou nazývali Daní z Prodané Hlíny (zkráceně DPH).

Najednou se mu nevedlo tak dobře jako dřív, protože z každého svého prodeje musel odvést tzv. hliněnou daň (zkráceně DPH). Ani mu nevadilo, že musel brigádně zaměstnat pana řídícího učitele Tužtičku, který mu každý měsíc vyplňoval kontrolní hliněné výkazy, které putovaly ke správcům královské pokladnice. A podle výkazů musel odvádět DPH.

Mělo to i svou výhodu, protože hliněná daň platila i pro prodejce hlíny v hliněných dolech. A tak Samuel nakupoval hlínu a žádal si vždy po měsíci na královské pokladnici o vrácení části zlatek, které odpovídaly zaplacené dani. I tak se mu ale vedlo dobře a den ode dne prodával více a více hlíny. Vše bylo krásné, až jednou…

Samuel právě odjížděl z hliněných dolů. Tentokrát vezl mnoho vozů plných hlíny, protože cítil, že se mu bude dařit lépe a lépe. Zaplatil za ně skoro všechny peníze, které měl a těšil se, až řídící Tužtička sepíše listy, díky kterým královská pokladnice vyplatí zpět Samuelovi část zaplacených peněz.

Tentokrát to ale bylo jinak. V pokladnici se jim nezdálo, proč by měli nebohému Samuelovi vracet tolik zlatek a tak začali královi úředníci vymýšlet jak a proč by Samuelovi nemuseli vracet nic.

Trvalo to několik měsíců, kdy Samuel marně čekal na vrácení přeplacených DPH zlatek. Věděl, že potřebuje co nejdříve prodat co nejvíce své hlíny, protože jinak zlatky brzy dojdou a koně potřebují píci, vozkové mzdu a on musí také z něčeho žít.

Tehdy se hodně snažil, aby prodával více než obvykle a dařilo se mu. Hrnčíř Hrneček odebral hlínu tak, jako vždy. A slíbil zaplatit při další cestě za pár dní, tak jako vždy. Jen tentokrát si odebral hlíny o něco více než obvykle, vlastně mnohonásobně více.

Samuel to přikládal zvýšenému zájmu o Hrnečkovy výrobky a radoval se z dobrého obchodu. Byl si vědom, že jakmile Hrneček zaplatí, bude zase velmi dobře. Ale ten neplatil ani při další návštěvě, ani později a začal se Samuelovi vysmívat.

Zval jej ke královskému soudu o hlínu a už tehdy bylo jasné, že bude těžké z  něj dostat ať už zlatky, tak hlínu. Ještě větší ranou bylo, když řídící Tužtička přišel za Samuelem s hlášením, které odesílal na královskou pokladnici. Vůbec nevadilo, že Hrneček Samuelovi nezaplatil, i tak musí Samuel odvést DPH z prodeje hlíny, který vlastně žádným prodejem nebyl. 

Teprve teď byl Samuel značně zoufalý. Na královské pokladnici mu ještě dlužili zlatky, které měli vrátit za platby v hliněném dole, ale nikdo mu nic nevracel. Jeho dříve dobrý zákazník Hrneček měl hlínu za skoro všechny jeho úspory a odmítal ji zaplatit. Už čekali na termín u královského soudu.

Ale ani to nezabránilo a Samuel musí ještě odvést královské pokladnici DPH za prodanou nezaplacenou hlínu. Veškeré jeho úspory a zisky změnily majitele. Královská pokladnice dostala hned dvojí DPH (za důl a ještě z nezaplacené hliny) a Hrneček si radostně užíval Samuelových peněz. Samuel udělal…

Víte, co udělal? Nebo, co by udělat měl? S popisovaným problémem se setkává denně v jedné malé republice nejméně několik desítek podobných Samuelů, svým způsobem hrdinů bojujících s byrokracií hliněných daní.  Tento příběh je čistě smyšlený a podobnost s případem, který mohl vypadat například takto, je čistě náhodná. 

Pavel byl živnostník, prodával hardware. Vždy nakoupil a díky plátcovství DPH dostal zpět výši daně (je zvláštní, že i když prodával HW, dostával hliněnou daň). Jednou si tak nakoupil za 3.000.000 Kč, protože čekal velkou zakázku.

Byla pro něj opravdu velká. Zaplatil DPH ve výši 630.000 Kč, které poté nárokoval po úřadech. Protože to ale bylo hodně peněz, úřad mu nevyhověl a začal žádost zkoumat. Pavel tedy prodal HW za cca 6.000.000 Kč a těšil se na své peníze.

Bohužel odběratel (kterého znal mnoho let) se zachoval jinak než dříve. Pavlovi se s platbou vysmál a poslal jej k soudu. Vzhledem k vystavení faktur musí přesto Pavel odvést cca 1.260.000 Kč. Pokud si to tedy shrneme, nakoupil za 3.600.000 Kč, z prodeje získal 0, a teď odvede do pokladny ještě 1.250.000 Kč. Celkově je v tuto chvíli plus mínus 5.000.000 Kč. A to jej čekají ještě soudní výlohy.

To je pro obyčejného živnostníčka jedna rána za druhou. Jak by to vypadalo, kdyby nemusel odvádět nezaplacené DPH a kdyby mu úřad nezdržoval vrácení DPH? Výrazně veseleji, protože by mu chybělo ne 5.000.000 Kč, ale „jen“ 3.000.000 Kč a ze zbývajícími 2.000.000 by mohl dál vesele podnikat.  

Když to teď tak čtu, říkám si, co z toho je pohádka, zda ta o Samuelovi, nebo ta o fungujících flexibilních úřednících vracejících DPH dle nároku. Ať tak či tak, každý podnikatel je pro mě hrdina. Dobrou noc milé děti.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 51 až 76 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang