InvestPortal.cz Vyhledat
Zobrazit všechny články

Odpovědnost jednatelů po 1.1.2014

13.1.2014 Hynek Rozkovec (přečteno 13084x)
Odpovědnost jednatelů po 1.1.2014
Pojišťovna AIG ve své tiskové zprávě notně postrašila jednatele firem. Samozřejmě tak činí v rámci akvizice klientů, a proto dopady nové legislativní úpravy poněkud zveličuje. Zároveň však není radno novinky, které přinesl nový Občanský zákoník (NOZ) i Zákon o obchodních korporacích (ZOK), podceňovat.
 
Kdo se stane jednatelem, bere na sebe odpovědnost, že bude tuto funkci vykonávat s péči řádného hospodáře. To znamená, že jako jednatel bude vůči společnosti loajální, svou funkci bude vykonávat pečlivě a zároveň disponuje znalostmi potřebnými k jejímu výkonu. §159 NOZ dále pokračuje:  „Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky." Povinnost péče řádného hospodáře se mimochodem vztahuje i na prokuristu (§454 NOZ).
 
ZOK v §51 odst.1 navazuje: „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou." Pokud tedy jednatel například způsobí společnosti škodu kvůli tomu, že se chce sám obohatit, nemůže se dovolávat toho, že jednal informovaně a v obhajitelném zájmu firmy. Jednatel však nemůže nést odpovědnost za úplně všechna rizika svého rozhodování. Pokud skutečně jedná s péčí řádného hospodáře, nebude nést odpovědnost za negativní důsledky svého jednání.
 
Pokud společnost utrpí újmu a jednatel je následně zažalován za to, že nejednal s péčí řádného hospodáře či s nezbytnou loajalitou, nese důkazní břemeno a je na něm, aby prokázal opak. Soud však může rozhodnout, že to po jednateli nelze spravedlivě požadovat. V případě, že je jednateli soudně prokázáno, že porušil povinnost péče řádného hospodáře, nese za vzniklou škodu odpovědnost.
 
Jestliže soud prohlásí insolvenci na návrh jiné osoby než dlužníka (tedy krachující firmy), může insolvenční správce vyzvat jednatele k vydání prospěchu získaného ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od společnosti obdržel, a to za období dvou let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku. Podmínkou je, že jednatel věděl nebo mohl vědět o hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Soud může na v takovém případě návrh insolvenčního správce nebo věřitele rozhodnout i o tom, že jednatel ručí i svým vlastním majetkem za splnění povinností s.r.o., jestliže bylo rozhodnuto, že společnost je v úpadku.
 
Novinky, které přinesla nová legislativní úprava, směřují k větší ochraně věřitelů před jednáním, které se v anglofonních oblastech nazývá wrongful trading. Ještě větší žně než nyní budou zažívat soudní znalci. Při rozhodování, zda jednatel skutečně jednal s péčí řádného hospodáře se soudci opírají právě o jejich znalecké posudky. Každý jednatel by měl především zvážit, zda funkci skutečně z odborného i praktického hlediska zvládá. Vedle případného sjednání pojištění odpovědnosti jednatelů, lze doporučit i průběžné jištění sebe sama dle rčení "Kdo chce mír, musí připravovat válku". Zejména při rizikovějších projektech by bylo dobré, aby jednatel preventivně sbíral důkazy o své loajalitě vůči firmě a tom, že jedná s péčí řádného hospodáře. Může se jednat třeba o podepsané zápisy z jednání.
Hynek Rozkovec Hynek Rozkovec

Podnikatel, právník, publicista, linguista. Má praktické zkušenosti s investicemi do cenných papírů i nemovitostí.

Tipy pro investory: Naučte se základy opčního obchodování

Komentáře k článku