Falšování vín: mýty a fakta

Před nedávnem se v médiích objevily informace vycházející ze statistik Státní zemědělské a potravinářské inspekce, z nichž vyplývá, že 41 procent kontrolovaných vzorků vín bylo falšovaných. 

Se stoupající spotřebou vína u nás bohužel stoupá i množství různých podnikavců, kteří „vylepšují“ víno vodou a glycerolem nebo dovezou mok pochybné kvality z jižní či jihovýchodní Evropy a prodají ho jako víno domácího původu. V takovém případě jsou schopní nakoupit litr vína i za 12 Kč a prodat ho za 50, přičemž zákazník se mylně domnívá, že udělal „super kšeft“.

Na problém už před lety upozorňoval i někdejší europoslanec, majitel vinařství Tanzberg a hlavně (ne)slavný bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný. Ve svém článku Poklady z Moravy, v části nazvané Chutná – nechutná, uvádí:

„Nepřežije, alespoň doufám, „naše“ víno od obratných vinařských alchymistů, kteří rádi zapomínají, že víno se dělá na vinici, a kteří z jakékoli suroviny, třeba páchnoucího namacerovaného moldavského hroznu, pomocí rafinované technologie a různých přísad nakonec vyrobí jakési „moravské“ víno.

Šikulové, kteří do láhve s moravskou etiketou lijí víno z břečky, zmasakrované dlouhou přepravou z Kišiněva. A pak ji klidně vydávají celní správě za stolní hrozny dovážené jako ovoce, aby se vyhnuli clu.

Doufám, že časem, po nutné změně zákona, nepřežije ani „moravské“ víno z bezcelně dováženého moštu z Rakouska, tedy z Evropské unie. Z moštu často více než dvakrát až třikrát levnějšího než naše produkce, protože z moštu nekorektně dotovaného unií.

Moravská vína přežijí, pokud budou z moravského hroznu. K tomu je ale potřeba změnit zákon a provést klasifikaci vinic. Bude-li stanoveno, že z té které vinice, podle kvality, lze vyrobit ročně jen přesné množství lahví vína, ztratí smysl dovážet mošt nebo hrozen ze zahraničí.

Nebude už možné vydávat ho za moravské víno. To chce ale odvahu legislativců a ministerstva. Jenže ti všichni jsou ve vleku obřích výrobců vína, kteří pro produkci svých mnoha milionů lahví potřebují míchat naše hrozny s dováženými.“

Článek o falšování vín na serveru idnes.cz končí dvěma tvrzeními. Podle prvního je falšování vína v sousedním Německu trestným činem, zatímco u nás provinilcům hrozí přinejhorším pouze pokuty. To ale není tak docela pravda. Falšování vín může být trestné na základě šířeji formulovaného trestného činu poškozování spotřebitele podle § 253 zákona trestního zákoníku. Ten doslova stanoví:

(1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo

c) byl-li pro takový čin v posledních pěti letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Tento trestný čin se nacházel i v předchozím trestním zákoně jako reakce na činnost jiného podnikavce, který zaplavil trh levnou obuví a „zapomněl“ přitom nebohým spotřebitelům sdělit, že se jedná o boty do rakve, které se při nošení téměř okamžitě rozpadnou.

Pokud jde tedy o trestněprávní rovinu falšování vín, je zde míč na hřišti tzv. orgánů činných v trestním řízení, tedy policie, státního zastupitelství a následně soudů.

V minulosti podala inspekce trestní oznámení např. v kauze společnosti Templářské sklepy Čejkovice, záleží však na orgánech činných v trestním řízení, zda popsané jednání vyhodnotí jako trestný čin nebo „pouze“ jako správní delikt. Správní trestání je navíc mnohdy rychlejší a efektivnější.

Podle druhého tvrzení článku na serveru idnes.cz nesmějí být pokuty udělené „vinařům“ likvidační a mnohé firmy se navíc o výši sankce soudí. To je obojí pravda, alespoň to vyplývá z rozhovoru s ředitelem kontrolní a právní sekce Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Martinem Klanicou.

Zejména podnikající fyzické osoby a menší firmy se brání argumentem, že pokuta by byla pro ně likvidační. „Dnes už jsme však až tak daleko, že v rámci prevence a odstranění rizika zrušení pokuty soudem kvůli nepřiměřenosti, zjišťujeme majetkové poměry účastníka řízení.

Argumentují někdy velmi sugestivně, například že jsou „chudáci“, mají alimenty, živí spoustu dětí a proto nejsou schopni udělenou pokutu zaplatit. My z veřejně dostupných zdrojů zjistíme, že to tak není a že daná pokuta pro účastníka řízení nebude likvidační. Je to práce navíc, ale předcházíme tím riziku, že by nám věc vrátil soud,“ uvádí Klanica.

Upozornění k CFD: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 51 až 76 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.

© 2024 Vpenize.cz | Nakódoval Leoš Lang